Byla to doba, kdy pamětníci jen vzpomínali na urputné hokejové bitvy na malém přírodním zimním stadionu u řeky, vzpomínali, jak prkenné mantinely byly obsypány davem ledečských fanoušků. V okamžiku, kdy začala přestávka mezi třetinami, část těchto diváků vlezla na led a rychle se chopila železných shrnovačů, aby byla hrací plocha opětovně připravena. Byla to doba, kdy se zdálo, že ledečský hokej definitivně zemřel. Je třeba upřímně poděkovat lidem ( Krčil , Dudák, Tůma, Hort, a dalším ),  kteří  v roce 1996,  kdy ledečský hokej již opravdu umíral, dali dohromady opět partu zapálených lidí a rozhodli se začít od nuly v okresním přeboru Havlíčkova Brodu registrovaných hráčů v kategorii mužů.  Od té doby stabilní kádr zase hrával slušný hokej, bohužel pro ledečského fanouška ne na ledečském stadionu. Na zápasy se cestovalo soukromými vozidly a veškeré výdaje ( ledy, rozhodčí, vybavení apod. )  si hráči hradili z vlastních prostředků. Okresní přebor Havlíčkobrodska hrál oddíl až do roku 2001, kdy se přihlásil do mnohem atraktivnější soutěže okresního přeboru Pelhřimovska – bylo zde  dalších 9 týmů a kvalita soutěže byla mnohem vyšší. Domácím stadionem se ledečským stal nový ZS v Humpolci. V tomto roce došlo i ke změně oficiálního statutu klubu – bylo zaregistrováno jako samostatné občanské sdružení HC Ledeč nad Sázavou – s kompletně nově zvoleným vedením, činovníky a funkcionáři. Podařilo se navázat spolupráci s některými ledečskými podnikateli. Do mužstva se postupně zapracovali původní odchovanci  a mančaft celkem bez problémů hrál soutěž s umístěním ve středu  desetičlenné tabulky.

Zásadním milníkem pro fungování klubu byl rok 2003, kdy se poprvé objevily myšlenky na domácí stadión v Ledči nad Sázavou. Vynikající práci odvedli zastupitelé města, kterým se sen ledečských hokejistů a všech nadšenců hokeje,podařilo splnit.

V květnu 2004 reprezentant Pepa Vašíček společně se zástupci města slavnostně poklepali na základní kámen nového domova ledečských hokejistů. Když 22. ledna 2005 slavnostně přestřihl starosta města Stanislav Vrba pásku, a bylo vhozeno úvodní buly mezi hokejky Jardy Holíka a  Pepi Vašíčka začala nová éra ledního hokeje v Ledči nad Sázavou.

 Ledečský hokej se vrátil na vlastní led a „A“team odehrál zbytek sezóny ve vlastní hale s vynikající diváckou kulisou. Na nadcházející valné hromadě klubu, byla okamžitě vyslovena myšlenka obnovení  práce s mládeží a pokus o návrat k výkonnostnímu hokeji. Podařilo se rozšířit sponzorskou základnu a oddíl  se vrátil k tradičním klubovým barvám ( oranžová / černá ) s ledečským znakem na prsou.  Byla nastavená vynikající spolupráce s fanoušky, kteří jsou nejlepší v soutěži.

Sezóna 2006/2007 – byla první sezónou, kterou jsme absolvovali na vlastním, ledě. Před sezonou bylo sehráno několik přátelských utkání, s kluby hrající vyšší soutěže a výsledky naznačovaly, že by se sezóna mohla vydařit. Domácí zápasy měly vynikající atmosféru, fanoušci hnali hráče do útoku, ale v obraně to někdy značně skřípalo. Navíc jsme měli obrovské problémy s disciplínou. Ambice z úvodu sezóny se nenaplnily a „A“ skončilo v druhé polovině tabulky , zato v tabulce trestů jsme byly mezi nejhoršími.